Názory zákazníků

Klára, 27 let

 „V roce 2007 mi v nemocnici diagnostikovali roztroušenou sklerózu, bylo mi 23 let. Rodiče byli rozvedeni, a tak moje dětství nebylo zrovna ideální. Dělala jsem také náročnou střední školu a závodně tančila. Do té doby jsem měla maximálně kašel a rýmu. Čekaly mě státnice. Zhroutila jsem se v ordinaci po tom, co jsem se dostala z částečné mdloby. Předtím jsem nikdy v životě neomdlela. Lékařka mi sdělila, že mě o všem informovala, že se dá s roztroušenou sklerózou žít. Sdělila mi, že pokud je mi zle, mám si sehnat odvoz a posadili mě na chodbu.

Hlavou mi začalo probíhat, co bude dál. Dodělám školu? Co přítel? Jak se zachová? Co moje rodina a přátelé? Jak se bude můj stav dále vyvíjet? Co bude se zaměstnáním? V tu chvíli jsem si myslela, že můj život skončil. Po mylných informacích od neurologa, kterého jsem měla chuť zpětně zažalovat, jsem žila 2 měsíce v nejistotě, co bude dál. Bylo mi například řečeno, že nesmím brát antikoncepci a pokud otěhotním, skončím na invalidním vozíku. Byla mi také doporučena lumbální punkce, po které mi bude údajně týden velmi špatně. V té době jsem odmítala hledat jakékoliv informace na internetu, což byla chyba.

Své zkušenosti s neurologem jsem sdělila v nemocnici, kde se okamžitě začali zajímat, kdo mi řekl takové nesmysly. Všechny informace mi uvedli na pravou míru, lumbálku jsem zvládla v pohodě a dokonce jsem byla schopná po třech dnech řídit auto a jet na dovolenou.

Bylo mi poměrně dobře, ale musela jsem brát kortikosteroidy ve větších dávkách. Přestaly mi dělat dobře, začala se mi zhoršovat psychika. Při pohledu do zrcadla jsem se děsila oteklého obličeje a boláků, přibrala jsem asi 6 kg, nepoznávala jsem se. Po delší době mi začalo hučet v uších po vypití silnějšího čaje nebo džusu a nepřestávalo to ani po půl roce. V takovémto stavu jsem měla začít hledat práci po škole.

Říkala jsem si, že takhle přece neskončím. Byla jsem zralá na Dobřany. Začala jsem se poohlížet po alternativách. Navšívila jsem bylinnou lékárnu, kde jsem ve stručnosti vše vylíčila. Lékarnice se při vyslovení slova kortikoidy a předpokládané době léčení zhrozila a nabídla mi čaj na čištění krve. Byl strašně hořký, obličej se mi ještě více osypal. Věděla jsem, že ale musím vydržet, jinak si zničím játra. Lidé se kvůli bolákům ode mě na ulici odvraceli. Psychicky mi bylo ještě hůř.

Jednoho dne mi známá nabídla nápoj z mladého ječmene. Zkusila jsem jej a byla jsem nadšená. Po vypití jsem večer přestala mít problémy se spaním, většinou jsem do 5 minut usnula. Během týdne užívání jsem se začala cítit silnější a měla jsem více chuti do všeho, dokonce jsem se začala po dlouhé době i smát! Po ránu jsem přestala být unavená. Čas od času mi stále občas hučelo v uších, zažívala jsem bolesti kyčlí a zimnice po aplikaci injekcí avonexu. Ale právě na tohle mě vždy také zabral nápoj z ječmene. Do 15 minut jsem se cítila úplně normálně! Teď už odmítám brát další brufen.

Několikrát jsem také navštívila přednášku Dr. Laciny, který se zabývá také problematikou roztroušené sklerózy a studiemi o ječmeni. To mi jen potvrdilo, že v užívání mladého ječmene a řasy chlorelly vydržím a nejspíš nikdy neskončím.

Abych vyprávění nějak zakončila - po roce jsem dokončila studium, vdala se za svého přítele, který mě vždy podržel, i když jsem mu musela dát občas pěkně zabrat a našla si práci. V roce 2009 jsme si pak koupili domek, kde se v současné době oba realizujeme. Opravdu jsem vděčná přírodě za produkty, které opravdu léčí.“ 

Marcela H.

„Před dvěma lety jsem se dozvěděla, že mám v těle nádor. Tento nález mě hodně vyděsil a byla jsem naprosto v šoku. Vše se mi najednou začalo zdát černé a přestala jsem vnímat věci pozitivně a nebyla jsem schopná se ani pousmát.

Čekala mě operace. Smiřovala jsem se s nejhorším. Když jsem se po operaci probrala, lékař mi sdělil, že nádor nenašli. Chvíli jsem tomu nevěřila, ale zanedlouho jsem si opět začala věřit a smát se. V těžkých chvílích mi však velmi pomáhala Anička. Nejen zelenými potravinami, chlorellou a mladým ječmenem, ale také jejím pozitivním přístupem. Pomáhala mi nabít sebevědomí.

Po operaci, která vlastně ani operací nebyla, protože mi nic nenašli, bylo vše ještě růžovější. Stala se vlastně taková neplánovaná nehoda. Nikdy jsem nemohla otěhotnět a prodělala jsem i několik umělých oplodnění. Už mě ani nenapadlo, že mě to potká, ale otěhotněla jsem! Myslím, že za to opět mohly ty zelené tabletky, co jsem užívala! Jak jinak si vysvětlit tento zázrak i ten ztracený nádor.

Těhotenství probíhá dobře a doufám, že to tak i zůstane. Váhala jsem, jestli mám i teď během těhotenství užívat zelené tabletky, ale chlorellou a zeleným ječmenem nic nezkazím a pomohl mi v nejtěžších chvílích, tak by se nemělo nic stát. Po konzultacích s Aničkou a pročtení letáků jsem se pak ujistila, že opravdu nic nehrozí a mohu je brát dál. Jsem ráda za to, jak vše dopadlo a velkou váhu přisuzuji léčivým účinkům zelených potravin.“ 

Lucie, 27 let

„Před pár lety jsem šla po vzoru svého přítele darovat krev. Vše se zdálo být v pořádku. Asi po roce a půl mi ale při kontrolním odběru zjistili nedostatečné množství hemoglobinu v krvi. Došlo mi, že moje neustálá ospalost a únava vlastně není normální. Se skleničkou tabletek železa jsem odkráčela od doktora domů. Hladina hemoglobinu se mi vrátila na normál, ale ne příliš na dlouho. Již jsem nemohla darovat krev a bylo mi doporučeno navštívit mojí praktickou lékařku s podezřením na anémii.

Po několika odběrech krve mi lékařka sdělila, že mám hemoglobin sice nižší, ale jsem ještě mladá a železo stačí opět dále doplňovat tabletkami. Po chvíli ale nastal problém. Tablety mi začaly způsobovat střevní potíže, a tak jsem od nich upustila a raději si nějaký čas vařila čaj z kopřiv. V tu dobu jsem nastoupila do nového zaměstnání a potkala kolegyni Aničku, která se věnovala konzultací a předáváním informací o zelených potravinách. Nějakou dobu jsem ji jen poslouchala a sledovala příběhy lidí, kterým se Anička věnovala. Musím se přiznat, že jsem jí z počátku moc nedůvěřovala a zdálo se mi to vše skoro vymyšlené.

Nakonec jsem se ale překonala a začala jsem chlorellu a mladý ječmen užívat také. Zhruba po půl roce jsem byla na dalších odběrech krve a lékařka mi s podivem oznámila, že jsem vše v normálu, některé hodnoty jsou dokonce nadprůměrně dobré. Já sama jsem na sobě přestala pozorovat únavu a celkově jsem se cítila o 100 % lépe. Stále jsem brala chlorellu i mladý ječmen pravidelně, bohužel to nešlo pořád a po dalším roce jsem z finančních důvodů přestala zelené potraviny užívat.Nějaký čas bylo vše v pořádku i bez nich, ale časem se opět začala dostavovat celodenní únava a ospalost. Další kontrolní odběry krve potvrdily nízkou hladinu hemoglobinu.

Tak jsem zkusila znovu brát chlorellu a mladý ječmen a testy se opět srovnaly. Nyní se cítím opravdu dobře, krev je v pořádku a zelené potraviny jsem od té doby už nepřestala užívat. Za vše vděčím Aničce a jejím zeleným potravinám - chlorelle a mladému ječmeni!“